Vyzkoušejte rozdíl mezi bílým, hnědým a růžovým šumem a vyspěte se dosyta

Možná jste už slyšeli o „bílém šumu“, který je oblíbený zejména při usínání dětí, ale slyšeli jste už o hnědém nebo růžovém šumu? V dnešním článku vám vysvětlíme, jak se navzájem liší a jaké zvuky k nim můžeme přiřadit. Pak už je na vás, abyste zjistili, který z nich vám vyhovuje nejlépe.

Jak se liší bílý šum od hnědého šumu

Bílý šum obsahuje všechny frekvence zvuků se stejnou hlasitostí. Zahrnuje tedy i zvuky s vysokou frekvencí, což může některým lidem vnímání tohoto typu hluku znepříjemňovat. Jedním z příkladů bílého šumu je statický šum z televizoru nebo rádia.

Na rozdíl od bílého je hnědý šum specifickým typem zvuku, který obsahuje velmi nízké frekvence (basy) při vyšší hlasitosti a minimum zvuků s vyšší frekvencí. V přírodě je takovým přirozeným hnědým hlukem například zvuk mořských vln narážejících na pobřeží nebo tlumený hukot uvnitř letadla.

Tip: 7 špatných návyků, které vám kazí zdravý spánek + tipy, jak se jich zbavit

Příkladem růžového šumu může být zvuk padajícího deště

Růžový šum obsahuje všechny frekvence, které obsahuje bílý šum, ale s vyššími frekvencemi zvuků při mnohem tišší hlasitosti, takže šum je příjemnější k poslechu. Příkladem růžového šumu může být v přírodě zvuk vytrvalého deště.

K čemu jsou vhodné jednotlivé druhy „šumů“

• Bílý šum – je nejznámější typ barevného šumu. Běžně se mu také říká „širokopásmový šum“. Může být intenzivní, například hluk z klimatizace nebo vysavače. Používá se hlavně k uklidnění a uspávání malých dětí, jako pomůcka ke zlepšení schopnosti soustředit se na práci nebo studium a ke zmírnění příznaků ADHD.
• Růžový šum – působí uklidňujícím dojmem a umožňuje, aby rušivé vlivy, jako jsou zvuky hovoru nebo projíždějících aut, zanikly, takže neruší váš spánek nebo studium. V porovnání s bílým šumem je výrazně jemnější a snesou ho i lidé, kterým obyčejně bílý šum vadí. Růžový šum představuje například šum deště, větru nebo vln na pláži. Používá se k navození relaxace, při meditaci, ke zlepšení koncentrace, spánku či odfiltrování rušivých zvuků z okolí.

• Hnědý šum – někdy se nazývá také červený šum. Jedná se o hlubší, dunivý zvuk, s tóny podobnými basům. Je to podobný zvuk jako při dlouhém vydatném dešti. Hnědý šum v podstatě potlačuje vnější zvukové podněty. Minimalizuje rušivé vlivy, působí monotónně a tím zvyšuje schopnost soustředění. Je velmi prospěšný při maskování zvuků nočního provozu, které vás tak nevytrhnou ze spánku. Rovněž může pomoci zmírnit příznaky zvonění v uších.
• Šedý šum – připomíná bílý šum, ale tvoří jej hlavně zvuky s vyššími a nižšími frekvencemi (nikoliv střední frekvence).
• Modrý šum – zní o něco pronikavěji než růžový a bílý šum. Dobrým příkladem je zvuk syčení spreje.
• Fialový šum – je opakem hnědého šumu. Fialový šum při vysoké hlasitosti může být velmi nepříjemný, protože má spoustu energie soustředěné ve vysokých frekvencích. Často se používá k léčbě tinnitu (zvonění v uších).

Proč je šum definován barvami?

Pokud vás zajímá, proč se šumy definují podle barevného spektra, známe odpověď. Názvy barev pro různé typy šumu vznikly na základě určité analogie mezi jejich frekvenčním spektrem a spektrem barevného světla. Například spektrum „modrého šumu“ odpovídá spektru světla s modrým odstínem.

Podobně i přívlastek bílý šum se používá proto, že tento šum zahrnuje všechny frekvence zvuku – stejně jako bílé světlo obsahuje všechny barvy světla. Růžové světlo zase obsahuje snížený počet nejvyšších frekvencí zvuku a hnědý šum tvoří především nízkofrekvenční zvuky.

Tip: Dobrý a zdravý spánek: režim zdravého spánku, poruchy spánku