Dobrý a zdravý spánek: režim zdravého spánku, poruchy spánku

Tajemství zdravého spánku? Spánek vůbec není jednoduchá činnost, jak se zdá na první pohled. Nejde ani tak o to, v jaké poloze spíte, ale o to, co se děje v našem mozku. I když navenek to vypadá, že při spánku úplně vypneme a odpočíváme, v naší hlavě se dějí neuvěřitelné věci.

Každá noc začíná tzv. synchronním (NON-REM) spánkem. V této fázi usínáme a křivka našich mozkových vln ze stavu bdělosti se mění.

Zdravý režim spánku REM

Vlny se zpomalují a prohlubují, zpomaluje se i srdeční tep, dýchání, celkově jsme uvolněni, zkrátka ideální odpočinek. Ale už za hodinu dojde k prudké změně. Frekvence mozkových vln se náhle zrychluje, mozek je naplno aktivní.

Tomuto spánku se říká paradoxní (REM) spánek. Kdyby vás někdo v této chvíli pozoroval, zjistí, že rychle dýcháte, chvějí se vám víčka, pohybujete rukama, nohama, ale přitom spíte hlubokým spánkem, ze kterého se jen těžce necháte probudit.

V této fázi spánku také přicházejí sny. Paradoxní spánek nejdřív trvá asi jen 10 minut, poté se zase promění na synchronní spánek a tento cyklus se několikrát za noc opakuje.

Proč vlastně máme dvě fáze spánku?

Příroda to má dokonale promyšlené. Zatím co v průběhu synchronního spánku dochází k obnově fyzických sil a funkcí, v průběhu paradoxního spánku se obnovuje nervový systém a mozkové struktury.

Zajímavé je, že po požití alkoholu nejsme paradoxního spánku téměř vůbec schopni. To je i důvod, proč se i po několika hodinách tvrdého spánku probouzíme unaveni, otrávení a otupělí.

Jak dlouho trvá zdravý spánek?

Touto otázkou se často trápíme. Zatím co někdo je čilý po pěti hodinách spánku, jiný nedokáže vstát z postele dřív, než po deseti hodinách spánku. Délka spánku je individuální a s věkem se mění.

Jako děti potřebujeme spát hodně (novorozenec spí 20 hodin, tříleté dítě 12 hodin). Dospělý člověk potřebuje minimálně 5 – 7 hodin spánku. Senioři spí ještě méně. Kromě věku má na celkovou dobu spánku vliv ještě náš zdravotní stav, psychické zatížení, nálada a vnější prostředí.

Tak například příliš vysoká a příliš nízká teplota vede k ospalosti a stejně tak vysoké fyzické zatížení, ale i dlouhodobá nečinnost. I když je ideální délka spánku pro každého jiná, jedno je stejné. Příliš dlouhý spánek není zdravý. U dětí zpomaluje rozumový vývoj a u dospělých vede k mrzutosti, lenosti a nepříznivě se projevuje i na funkcích krevního oběhu a žaludečního traktu. Jen pro zajímavost, Napoleon spal 4 – 5 hodin, zatím co Edisonovi stačily 2 – 3 hodiny spánku.

Poruchy spánku

Poruchy spánku můžeme rozdělit na hypersomnii (ospalost) a insomnii (nespavost). Ospalost nemocného přepadne několikrát za den, a nemůže se jí bránit. Usíná tak při chůzi, v tramvaji, v práci, zkrátka kdykoli. Daleko rozšířenější je ale nespavost.

Podle posledních odhadů nespavostí trpí 40% populace. Tito "pacienti" dlouho usínají, v noci se opakovaně budí a ráno mají pocit, že si vůbec neodpočinuli. Nespavost se projevuje problémovým usínáním, přerušovaným spánkem, brzkým ranním buzením a pocitem únavy už po probuzení. Spánková hygiena pomáhá omezovat tyto problémy.