Spánek přes den – ano, nebo ne?

Spánek je nezbytnou součástí života každého člověka. V této oblasti je toho ještě mnoho neobjeveného a neprozkoumaného. Jedno je však jisté, kvalitní spánek je klíčem k tomu, abychom měli následující den dostatek energie. Během spánku dochází k regeneraci organizmu a vrací se nám fyzické a psychické síly. Je však vhodné spát přes den? A jak dlouho?

Optimální délka spánku

Na otázku, kolik hodin denně je vhodné spát, není jednoznačná odpověď a mnozí odborníci se v názorech liší. Pověstný osmihodinový spánek v noci podle některých vědců už neplatí. Potřeba spánku je u každého individuální, je do velké míry dána geneticky a pro všechny neplatí stejná pravidla. Dospělým lidem se doporučuje spát kolem 7–8 hodin, ale některým stačí spát 6 hodin denně. S narůstajícím věkem klesá zejména schopnost spát v jednom dlouhém úseku, a tak přichází na řadu spánek přes den. Je spaní přes den zdravé a doporučuje se?

Potřebujete spánek přes den?

Určitě to znáte. Vrátíte se v práci z oběda a máte chuť se někde natáhnout a na chvíli si zdřímnout. V moderních společnostech není už dnes raritou dopřát zaměstnancům chvíli na menší denní odpočinek. Krátké zdřímnutí přes den není důkazem vaší lenosti nebo pohodlnosti, takový spánek osvěží tělo i duši. Spánek přes den není moderním výmyslem, siestu lidé dodržují už několik tisíciletí.

Pro lidské tělo je přirozené dopřát si jeden větší noční a jeden menší denní odpočinek. U nás se se spánkem po obědě setkáváme jen málo, ale v mnohých pobřežních zemích (například ve Španělsku) je dodnes zvykem držet siestu a po obědě si chvíli zdřímnout. Jejich pracovní čas je rozdělený na dvě části, mezi kterými je čas na regenerující spánek.

Jak dlouhý by měl být spánek přes den?

Spánek přes den by měl podle odborníků trvat hodinu až hodinu a půl. Tak se tělo nejlépe zregeneruje a osvěží se i mozek. Spánek by měl hlavně přijít v pravý čas, například krátce po obědě. V případě, že půjdete spát přes den později po poledni nebo navečer, hrozí, že usnete hlubokým spánkem a vzbudíte se ještě unavenější.

Pokud nemáte možnost si přes den aspoň hodinu pospat, nezoufejte. Je lepší si dopřát aspoň kratší denní spánek než žádný. Zdřímnutí na 20–30 minut úplně postačí, abyste se zbavili strnulosti svalů a vaše tělo si odpočinulo a zregenerovalo. Z dlouhodobého hlediska má takové pravidelné zdřímnutí kladný vliv na stav paměti člověka.

Naopak, příliš krátké zdřímnutí na několik desítek sekund nemá pro zdraví žádný prokazatelný přínos. Je to příliš krátký čas na to, aby se v těle stihl spustit regenerační proces. Po násilném probuzení z takového velmi krátkého spánku může dojít ke škodlivé stresové reakci organizmu.

Spánek přes den umožní polyfázový spánek

Možná jste o něm ještě neslyšeli. Česky to znamená mnohofázový spánek. Jde o spánkový režim, při kterém si kromě hlavního nočního spánku dopřejete i zdřímnutí v době oběda nebo po obědě.

Polyfázový spánek není žádným výmyslem dnešní doby. Každý má toto období za sebou. Na svět jsme přišli s mozkem naprogramovaným na více spánků během jednoho dne. Kojenci spí kromě hlavního nočního spánku i před polednem a po poledni. Cyklus se naruší, když děti začnou chodit do školky, kde jim zůstane jen popolední spánek. Nástupem do školy odpadne i ten, a tak spaní přes den je ve školním věku úplně odstraněno.

Jak funguje polyfázový spánek?

Polyfázový spánek nespočívá v krátkých zdřímnutích, kdy se vám zachce. Jde o systém, který vyžaduje velkou pravidelnost a představuje jiný přístup ke spánku. Má několik fází. Základem je spánek v noci, který si zkrátíte podle toho, kolikrát si zdřímnete na půl hodiny během dne, přičemž půlhodina spánku přes den vynahradí až dvě hodiny spánku v noci. Díky tomu se organizmus učí efektivněji využívat spánek a čerpat z něj maximální užitek. Můžete proto spát kratší dobu a zároveň se cítit odpočatější. Jak je to možné?

Spánek má celkem pět fází:

• Fáze 1 – usínání, svaly se pomalu uvolňují, mozek vysílá velmi pomalé alfa vlny, tato fáze trvá 5–10 minut.

• Fáze 2 – zpomaluje se srdeční tep, klesá teplota těla a vzniká rytmická mozková aktivita, fáze trvá 20 minut.

• Fáze 3 – přechod mezi lehkým a hlubokým spánkem.

• Fáze 4 – hluboký spánek, který trvá asi 30 minut.

• Fáze 5 – REM spánek, zdají se sny a svaly jsou nejvíce uvolněné.

Celý cyklus těchto fází se opakuje i 4–5x během noci. Čím déle spíte, tím je fáze hlubokého spánku kratší a fáze REM delší. V případě, že se probudíte v blízkosti fáze REM, jste ihned připraveni k činnosti. Místo jednoho nočního spánku, během kterého se často budíte a přecházíte z jedné fáze do druhé, spíte při polyfázovém režimu několikrát v průběhu dne.

Pro začátek vyzkoušejte bifázový spánek

Pokud spíte 6–8 hodin denně jednou za 24 hodin, mluvíme o tzv. monofázovém režimu. Určitě je pro řadu lidí nepředstavitelné vyzkoušet polyfázový spánek, protože mu to nedovolí práce, ale ani společenský charakter. Je těžké jít spát několikrát za den, když všichni okolo spí jen od deseti večer do šesti do rána.

Vyzkoušet můžete bifázový spánek. Pokud spíte osm hodin, zkuste místo toho spát v noci přibližně jen šest hodin a zbylé dvě hodiny nahradit spánkem přes den v délce přibližně 20–30 minut. Nezbytnou podmínkou je samozřejmě maximální disciplína a zdřímnutí po obědě by mělo přicházet ve stejný čas. 

U dospělých lidí nehraje roli množství prospaného času, ale spánek v době, kdy ho tělo potřebuje. Proto pokud vaše tělo vyžaduje regeneraci přes den a charakter vaší práce vám to dovolí, rozhodně denní spánek doporučujeme. Vaše tělo zregeneruje a dostatečně si odpočine.