Jak naučit děti ustlat si postel

Pokud jako rodiče přemýšlíte o co nejlepším způsobu skloubení domácích prací s výchovou dětí, je právě stlaní postele v mnohých ohledech ideální činností. Na jedné straně je to každodenní činnost, která netrvá dlouho a dá se snadno zařadit do ranního režimu. Na druhé straně představuje velmi názorný a praktický způsob vedení děti k užitečným návykům a kladnému postoji k povinnostem. A v neposlední řadě si i vy trochu usnadníte život.

stlanie postele

Dva dobré důvody

Stlaní jako součást ranní rutiny může dítě přivést ke dvěma důležitým poznatkům:

1. Učí ho pořádkumilovnosti, která není jen o udržování bezprostředního životního prostoru. Proměna postele do žádoucí podoby vlastními silami přináší i příjemný pocit naplnění. Pomáhá tak dítěti při budování důvěry ve vlastní schopnosti přetvářet chaos na pořádek.

2. Také mu umožní pravidelně na vlastní kůži zažívat pocit uspokojení z provedené práce. Podstatný je fakt, že dítě jednu z prvních povinností dne splní samo, i když jde jen o takovou méně významnou záležitost. Přispívá to k nabytí sebevědomí a kontroly nad situací, které potom rezonují i po zbytek dne. A pokud se náhodou vytratí, pohled na ustlanou postel dokáže kladné postoje rychle přivolat zpět.

Jak na to

Protože jde o nenáročnou činnost, je vhodné do ní zapojit i děti ve věku 4–5 let. Nečekejte však hned od začátku jejich nadšení. To vyvoláte až postupně, a to vhodnou motivací. Dbejte přitom na to, abyste děti do ničeho nenutili. Spíš tuto příležitost využijte k vyjednávání a budování vzájemné důvěry.

Menší děti se velmi rády angažují, stávají se součástí skupinové snahy a přikládají ruku k dílu. Snadněji se však také vzdávají, zejména když jsou o samotě nebo se jim nedaří podle jejich představ. A co je odrazuje nejvíc, je pocit, že výsledek jejich snahy není pro rodiče dost dobrý.

Začněte proto společně. Poproste o pomoc při natahování prostěradla na matraci nebo rozmisťování polštářů. Pokud něco nechají nakřivo nebo zkroucené, nepoukazujte na to ani to neopravujte. Mějte na paměti, že cílem je vytvoření návyku, nikoliv dokonale upravená postel. Pokud po takové toužíte, stelte ji radši sami.

V čem však neustupujte, je pravidelnost. Vracet se ke stlaní postele jen sporadicky jednou za čas nemá význam. Ideální je provádět to společně každý den ve stejný čas. Během prvních dní může celý proces trvat déle, vyhraďte si na to proto dobu bez shonu, například přes prázdniny.

U starších dětí se situace mění. Měly by si už samy udržovat pořádek v celém pokoji, nejen stlát postel. Motivovat je k tomu vyžaduje promyšlenější přístup a širší diskuzi o rozdělení úkolů v rodině. Otevřít ji můžete například přirovnáním zodpovědnosti za pořádek k zodpovědnosti za jinou, z pohledu dítěte přitažlivější, činnost: „Pokud jsi dost velký, abys jel o víkendu s kamarády na chatu, určitě chápeš i důvody pro pořádek ve svém pokoji.“

Přečtěte si 5 tipů, jak si vybrat správnou postel

Pomozte jim

Co se týče praktické pomoci, rozhodně dětem nejdříve ukažte, jak stelete vy. Vysvětlete jim, jak postupovat a jak si poradit při potížích. V případě, že někam nedosáhnou, přesuňte jim trvale postel od stěny.

Během následujících dní zjišťujte, jak se cítí a jestli by něco nechtěly dělat jinak. Nejdříve to z jejich strany bude učení stylem „pokus-omyl“ a zpětná vazba vám o případné frustraci napoví víc než pozorování.

Pokud ustelete postel společně, zkuste to brát jako hru, při které má dítě co nejpřesněji kopírovat vaše pohyby. Případně hrajte na čas nebo v rytmu hudby.

Větší zájem může vzbudit také povlečení s tématem oblíbené pohádky nebo komiksu či plyšové hračky, které postel během dne „obývají“ a kterým dítě jakoby vytváří pohodlí.

Pro usnadnění námahy u menších dětí použijte povlečení o něco větší, než jsou polštáře a peřiny.

Zapojte kreativitu

Starším, samostatnějším dětem poskytne stlaní i prostor pro uplatnění tvořivosti. Peřinové origami nabízí spoustu inspirace.

Skvělou příležitostí pro využití dětského entuziazmu je nákup nové postele nebo matrace pro dítě. Zvýšený zájem a péče o novou věc jsou přirozené a zavedení režimu pravidelného stlaní tak přijímají děti jednodušeji.

Stlaní představuje pravidelné, rychlé a efektivní cvičení v komunikaci, vyjednávání, organizaci a překonávání se ve prospěch okolí. Kromě toho umožňuje formování prospěšných návyků a přispívá k osobnostnímu růstu.

Nebyla by škoda to nevyužít?

Tip: Jak naučit dítě spát samo?

Google+